Historie Českého červeného kříže OS Zlín : Oblastní spolek Českého červeného kříže Zlín

Historie Českého červeného kříže

PDF Historie Mezinárodního Červeného kříže [PDF 2,4 MB]

Vznik ČSČK a co mu předcházelo

Humánní myšlenky Červeného kříže zapustily své kořeny na našem území již před více než 130 lety - Stanovy "Vlasteneckého pomocného spolku pro Království české" /který byl součástí "Rakouské společnosti Červeného kříže"/, schválilo c.k.místodržitelství dne 5.září 1868. Toto datum vzniku by řadilo náš Červený kříž v časovém žebříčku podle roku založení na velmi čestné 13.místo na světě.

Za oficiální datum vzniku Československého červeného kříže /ČSČK/ však bývá považován až počátek února 1919, tedy měsíce po vzniku samostatné Československé republiky.

Již 1.února 1919 se v Obecním domě v Praze sešla přípravná schůzka sociálních pracovníků, zvolila užší výbor a vyslala delegaci k presidentu republiky T.G.Masarykovi s žádostí o vyslovení souhlasu se vznikem nové organizace a se jmenováním jeho dcery dr.Alice Masarykové do funkce předsedkyně ČSČK. President republiky svým dopisem ze 6.února 1919 této žádosti vyhověl. Toto datum je považováno za oficiální datum založení Československého červeného kříže.

Stanovy ČSČK schválilo Ministerstvo vnitra ČSR dne 23.června 1919. Na žádost ČSČK ještě v roce 1919 přistoupila Československá republika k Ženevské a Haagské konvenci. Mezinárodní výbor Červeného kříže v Ženevě uznal Československý červený kříž dne 1.prosince 1919. Dne 11.ledna 1920 byl ČSČK přijat za člena Ligy společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce. Ministerstvo školství a národní osvěty ČSR pak povolilo svým výnosem ze dne 26.ledna 1921 organizovat dorost ČSČK na školách.

Po 20 let /1919 - 1938/ vykonávala funkci předsedkyně ČSČK dr. Alice Masaryková

Činnost ČSČK mezi dvěma světovými válkami

V období mezi dvěma světovými válkami v mnoha případech ČSČK nahrazoval nedostatky státní zdravotní správy a doplňoval ji. Zprostředkovával styk rodin se zajatci, pomáhal uprchlíkům a zapojoval se do asanačních a profylaktických akcí proti epidemiím v prvních letech po první světové válce. Budoval zdravotní ústavy a dětské prázdninové osady, zřizoval poradny pro matky a děti, ambulatoria, jesle, útulky rodiček, sirotčince, žákovské domovy, útulky pro starce, apod. Organizoval také dopravní zdravotní službu, posílal nemocné do ústavů, pomáhal při živelních pohromách, rozvíjel zdravotnickou osvětu. V roce 1920 převzal ČSČK do své správy státní ošetřovatelskou školu a současně prováděl i výchovu tzv.samaritánů.

Hospodářská krize na počátku 30.let 20.století posunula do popředí opět charitativní programy. ČSČK organizoval vyvařování polévek, pořádal různé ošacovací akce, zajišťoval otop sociálně slabým rodinám v zimních měsících, rozděloval potraviny mezi obyvatelstvo v nejchudších okresech, poskytoval i finanční sociální podpory. ČSČK pomáhal i do zahraničí /např. poskytl v březnu 1922 celkem 32 vagónů šatstva a potravin pro hladovějící obyvatele ruské Samary/. Dorost ČSČK byl v roce 1936 počtem svých členů na 2.místě v Evropě a na 4.místě ve světě - měl 840.000 členů ve 38.000 třídách na 12.000 školách.

ČSČK za okupace republiky

Po německé okupaci a vytvoření protektorátu Čechy a Morava byl ČSČK 5.srpna 1940 rozpuštěn, veškerý majetek ústředí, ale i místních spolků ČSČK, byl zabaven /odhad materiálních škod byl stanoven na 170 milionů předválečných korun/. I když bylo mnoho funkcionářů a členů ČSČK zatčeno, vězněno v koncentračních táborech a řada z nich popravena, ti kteří zůstali na svobodě, se aktivně zapojovali do odbojové činnosti, zachraňovali vězně z transportů a pochodů smrti, pomáhali v oblastech postižených bombardováním, při likvidaci epidemie skvrnitého tyfu v Terezíně, při Květnovém povstání v Praze, ale i na dalších místech, apod. Velmi aktivně pracovala také organizace ČSČK v zahraničí, ustavená v září 1940.

Činnost ČSČK po druhé světové válce

V prvních letech po druhé světové válce pokračoval ČSČK v duchu tradic první republiky. Obnovil přípravu ošetřovatelek a samaritánů i dopravní zdravotní službu. Obrovský úkol čekal Pátrací službu ČSČK, která byla zaplavena tisíci žádostmi po nezvěstných. Obnovena byla i tradice Mírových slavností Červeného kříže, z nichž vznikl Světový den Červeného kříže.

Značný kus práce odvedl také dorost ČSČK, který připravil akce na školách - "Zdravotní tříletka na školách", "Mládež sobě a republice", "Týden dětské radosti", "Dětem více kalorií", "Dětem více ovoce" či "Kakao a rohlíky pro 20 % školní mládeže". Vrcholu svého rozkvětu dosáhl dorost ČSČK v roce 1949, kdy sdružoval 1.400.000 členů ve více než 45.000 třídách na téměř 15.000 školách. Představovalo to tehdy více než 11 % obyvatelstva ČSR a řadilo nás to po USA na 2.místo na světě.

Únorový politický převrat v roce 1948 znamenal významné změny i v činnosti ČSČK. Organizace Červeného kříže u nás ztratila svou samostatnost a nezávislost, v zájmu přežití se musela odklonit od sedmi principů mezinárodního hnutí Červeného kříže a Červeného půlměsíce, byla zařazena mezi společenské organizace a začleněna do jednotné Národní fronty. Svou samostatnost ztratil rovněž dorost ČSČK, který byl násilně zařazen do jednotné Pionýrské organizace a ČSM. Ukončena musela být rovněž tradice Mírových slavností Červeného kříže.

Přes ztížené podmínky odváděl ČSČK v letech 1949-1989 mnoho prospěšné práce pro potřebné. Z jeho činnosti sice vymizely některé tradiční charitativní činnosti, ale byly nahrazeny jinými. Stát sice převzal péči o zdraví lidu, sociální zabezpečení, osvětu, výchovu a kulturu, ale ČSČK jeho činnost v řadě případů úspěšně doplňoval. Postavení a úkoly ČSČK byly kodifikovány Zákonem o ČSČK ze 30.října 1952.

Náročné úkoly začal plnit ČSČK v dobrovolném dárcovství krve /od roku 1960 v bezpříspěvkovém dárcovství krve/, v zajišťování dobrovolných zdravotnických a sociálních služeb. ČSČK vytváří Stanice první pomoci, zdravotnické hlídky, zdravotnické družiny, hlídky mladých zdravotníků i zájmové zdravotnické kroužky, školí dobrovolné sestry, mladé zdravotníky i lidové hygieniky. Zaměřuje se na školení obyvatelstva v první pomoci, školí zdravotnické družiny CO. Rozvíjí se doplňková ošetřovatelská a pečovatelská služba v rodinách, ČSČK aktivně pomáhá při celostátním očkování proti dětské obrně, pořádá letní dětské tábory pro zdravotně oslabené děti, organizuje Vodní záchrannou službu. Pořádají se studijní střediska pro děti a mládež, zdravotně výchovné hry pro děti na mateřských a základních školách, poskytují se desítky humanitárních pomocí do zahraničí.

Historie ČSČK po sametové revoluci, vznik ČČK

Politické a společenské změny v závěru roku 1989 umožnily ČSČK návrat k nezávislosti a samostatnosti, ale i k některým charitativním činnostem. ČSČK se navrací k důslednému dodržování sedmi základních principů mezinárodního hnutí Červeného kříže. V březnu 1992 byl Federálním shromážděním schválen nový Zákon č.126/1992 Sb. o ochraně znaku a názvu Červeného kříže a o Československém červeném kříži (na jehož základě byla Červenému kříži vrácena malá část dříve mu patřících objektů a nemovitostí /ČSČK v ČR bylo takto vráceno 12 objektů/). V roce 1991 se stává zvláštní složkou Českého červeného kříže Mládež ČČK.

V souvislosti se zánikem českolovenské federace došlo ke změně i v ČSČK. Od 1.1.1993 se ČSČK rozdělil a ke dni 5. 6. 1993 se jeho část na území ČR transformovala v Český červený kříž (ČČK), který byl uznán Mezinárodním výborem Červeného kříže dne 26.8.1993 a dne 25.10.1993 byl přijat do Mezinárodní federací Červeného kříže a Červeného půlměsíce.

Český červený kříž nadále plní úkoly v bezpříspěvkovém dárcovství krve, ve výuce a poskytování první pomoci, v sociální oblasti, pořádá ozdravné rekondiční pobyty pro zdravotně postižené děti. Zřizuje střediska sociálních služeb, geriatrická centra, stravovny pro důchodce a bezdomovce, ošacovací střediska, sociální domy s bezbariérovými byty pro staré a invalidní občany, stacionáře pro zdravotně oslabené děti, byty pro osamělé matky. Organizuje domácí ošetřovatelskou péči, v některých regionech provozuje opět zdravotní dopravní službu. Je zřizovatelem řady nestátních zdravotnických zařízení. K plnění úkolů v mimořádných situací vytváří síť Humanitárních jednotek ČČK. Dále provozuje Pátrací službu ČČK, poskytuje humanitární pomoci do zahraničí. Zabývá se také šířením znalosi mezinárodního humanitárního práva a humanitárních principů.

Velmi dobře obstál Český červený kříž při katastrofálních povodních na Moravě v roce 1997, kdy celkový rozsah jeho pomoci přesáhl 600 milionů korun. Poskytl materiální pomoc cca 9.000 tun materiálu, přímou finanční pomoc pro 15.200 rodin, finanční pomoc k obnově bydlení 923 rodinám. ČČK vybudoval 7 domů s pečovatelskou službou v postižených oblastech. I při rozsáhlých povodních r.2002 poskytoval ČČK humanitární pomoc a v rámci projektů obnovy vystavěl či opravil přes osmdesát objektů v rozsahu přes 330 milionů Kč (režijní náklady činily jen 1,7%).

Mládež ČČK pomáhá při výuce první pomoci dětí a mládeže, realizuje projekty k prevenci šíření HIV/AIDS, průvodcovskou službu Help trans, organizuje zájmovou činnost dětí.

Kolektivními členy ČČK se postupně stávají Vodní záchranná služba ČČK, Horská služba ČR (o.p.s. i o.s.), Svaz záchranných brigád kynologů, Skalní záchranná služba CHKO Broumovsko, Speleologická záchranná služba a Česká unie námořního jachtingu.

Zdroj www.cervenykriz.eu

Vznik ČČK OS Zlín

Československý červený kříž ve Zlíně byl založený dne 4.- 6. listopadu 1920.

První stanovy byly přijaty 6. listopadu 1920 a později byly upraveny a to 21. května 1927.

První předsedkyní Československého červeného kříže byla Marie Baťová a v roce 1927 ji vystřídal Tomáš Baťa.

1. března 1936 se stal předsedou J. A. Baťa. V roce 1936 měl spolek ČSČK Zlín 1577 členů. 14. března 1940 byly přijaty 3. stanovy a ke Zlínu se připojily další spolky. V září 1940 byl spolek protektorátem zrušen a svou činnost znovu obnovil 11. června 1945.

Za dobu svého působení Červený kříž musel vystřídat několik míst. Od roku 1946 měl sídlo ve Zlíně na ulici Zarámí, v roce 1984 se stěhoval na Čepkov a do roku 1997 stěhoval celkem šestkrát. Z tohoto důvodu bylo nutné získat své stálé místo a to se podařilo v roce 1997. Od tohoto roku má Červený kříž vlastní prostory, které jsou ve Zlíně na Potokách 3314.

Oblastní spolek Českého červeného kříže Zlín

Historie:

Hledáme sponzory